Informačni centrum Uherské Hradiště

ERB 
1. AktualitySIPKA 2. Programy kulturnch akcSIPKA 3. OkresSIPKA 4. TelefonySIPKA 5. OdkazySIPKA 6. FirmySIPKA 7. Obce a adySIPKA 8. Slovcko SIPKA 9. FotogalerieSIPKA 10. AplikaceSIPKA 11. InzerceSIPKA 12. RealitySIPKA 13. Java utilitySIPKA 14. SIPKA 15. SIPKA

ICKO  Informační centrum Uherské Hradiště  ICKO Neděle 19. listopdu 2017, 04:03
Svátek má Alžběta - zítra slaví Nikola


ReklamaBANER midi-song.com
linka

REGIONÁLNÍ TISK
 
  EKONOMIKA A PODNIKATELSK SFRA

Celkov poet firem registrovanch v okrese
k 1.7.1996
Odvtv Poet firem Poet pracov.
Zemdlstv 164 5288
Prmysl 308 19968
Stavebnictv 126 3997
Obchod 819 4988
Doprava 60 1526
Sluby 158 916
Ostatn 697 5963
CELKEM 2332 42646

    Okres Uhersk Hradit lze charakterizovat jako prmyslov zemdlsk. V prmyslu je rozhodujc strojrenstv, vznamn postaven m takt prmysl potravinsk, devozpracujc, textiln, obuvnick, rovn stavebnictv a stavebn prmysl. Podnikatelsk sfra je z hlediska potu subjekt (firem) prmrn, ovem vynik pomrn zastoupen nkterch obor (tkajc se vroby stroj, zazen, pstroj a elektrotechniky) vznamn pevyuje ostatn, zjm. v porovnn s jinmi srovnatelnmi okresy (z hlediska velikosti).

    V okrese je patrn velk objem investinch akc a jejich vrazn meziron nrst (o 1/3). Rozsah investic (dle srovnatelnch statistickch daj), ve veejnm i soukromm sektoru, ad n okres rovn do poped v rmci JM kraje, ale i R. Jejich efekt je na pohled patrn v radikln promn obc a mst okresu, rozvoji infrastruktury, vraznm zlepen ivotnho prosted a dynamickm rozvoji ady firem.

    Zajmavm a specifickm zdejm ukazatelem je nzk mra nezamstnanosti. Dlouhodob se zde dr na velmi nzk rovni - osciluje kolem 1,5 %. Svd o innorodosti a spnosti zdejho podnikatelskho zzem. Tento stav je velmi pzniv ze spoleensko-socilnho hlediska, ovem negativn ovlivuje fungovn a dal rozvoj ady firem, zjm. ve vrobn sfe.


Historick vvoj hospodsk sfry

Firmy do 24 pracovnk
Odvtv Poet firem Poet pracov.
Zemdlstv 130 146
Prmysl 205 1382
Stavebnictv 107 778
Obchod 774 2507
Doprava 55 204
Sluby 151 528
Ostatn 643 1008
CELKEM 2065 6553

    Uherskohradisko i Uherskobrodsko zstvaly i v dob vzestupu prmyslov vroby, ve 2. polovin 19. stolet, oblast pevn zemdlskou, do n prmysl pronikal jen sporadicky (nedostatek surovinov zkladny, vrobn tradice a komunikac). Dlouhou dobu zde byla jedinou modern dopravn tepnou tzv. Severn drha csae Ferdinanda. Teprve v letech 1883 - 1886 byla vybudovna transverzln vlrsk drha.

    Podobu tovrn vroby nabylo v tomto obdob jen nkolik podnik, pracujcch na bzi zemdlsk vroby a zpracovvajcch zemdlsk produkty. Jednalo se o pivovary (Jaroov, Uh. Ostroh, Uh. Brod), cukrovary ( Star Msto, Uhersk Ostroh ). Z ostatnch odvtv byly zastoupeny podniky na vrobu nbytku z ohbanho deva, cihelny (Maatice, Kunovice), sklrny (Kvtn).

    Ve 30. letech 20. stolet, v souvislosti se zhorujc se mezinrodn situac, dolo k budovn novch objekt leteckho prmyslu. V r. 1937 byl postaven pobon zvod Avie Letany v Kunovicch, aby zajioval opravy letadel.
Firmy 25 - 100 pracovnk
Odvtv Poet firem Poet pracov.
Zemdlstv 16 803
Prmysl 69 3564
Stavebnictv 13 612
Obchod - -
Doprava - -
Sluby - -
Ostatn 47 2293
CELKEM 198 9605

    V roce 1936 byl eskou zbrojovkou ve Strakonicch vybudovn pobon zvod na vrobu zbran v Uherskm Brod. V tme roce zahjila prask firma V. Kyer v Bojkovicch vrobu pyrotechnickch pedmt. Z dalch prmyslovch podnik je nutno uvst chemickou tovrnu na vrobu barev a lak firmy Ing. Kirschner ve Starm Mst (od r. 1925). Jednm z nejstarch podnik je sklrna firmy Zahn a Gopfert (dnes zvod Crystalexu a.s.) v Kvtn. Vznamnou roli hrl i prmysl stavebn, pedevm cihelny a lomy.

    Po druh svtov vlce, na potku druh poloviny 20. stolet, dolo k vstavb novch prmyslovch zvod a roziovn podnik stvajcch. Hlavn pozornost byla vnovna strojrenstv. V roce 1951 byl v Uherskm Brod vybudovn nov zvod Slovck strojrny, kter vyrbl ocelov konstrukce, mostov jeby, stroje pro geologick przkum a pojzdn montn ploiny.

    Z bvalho zvodu esk zbrojovky vznikl podnik Pesn strojrenstv, zamujc se na vrobu loveckch a sportovnch zbran. Tak bojkovick zbrojovka se rozrostla v modern podnik, od r. 1969 pod samostatnm nzvem Zeveta, v nm se vyrbla i nadle pyrotechnika, ale tak hlinkov krupice a prach, vyuvan pi vrob stavebnch materil a ntrovch hmot. V padestch letech byl novostavbou rozen zvod Avia, pozdji Let v Kunovicch, kter se specializoval na vrobu lehkch dopravnch letadel. V roce 1949 byla zahjena vstavba zvodu Aeropal v Maaticch, pozdji znm pod nzvem Mesit, zamen na vrobu mcch pstroj zejmna pro leteck prmysl. O rok pozdji dolo v Hluku k vstavb pobonho zvodu Autopal Nov Jin, kter se stal monopolnm vrobcem chladi do automobil.
Firmy nad 100 pracovnk
Odvtv Poet firem Poet pracov.
Zemdlstv 18 4339
Prmysl 34 15022
Stavebnictv 6 2607
Obchod - -
Doprava - -
Sluby - -
Ostatn 7 2662
CELKEM 69 26488

    Z odvtv textilnho byl ve Starm Mst vybudovn zvod Buchlovan, pozdji Slezan, chemick prmysl byl i nadle zastoupen zvodem Barvy laky ve Starm Mst, kter vyrbl adu druh ntrovch hmot.

    Z potravinskho prmyslu se udrely tradin konzervrensk provozy, je byly sloueny do podniku Slovck konzevrny. Tradici si zachovaly pivovary v Jaroov, Uh. Brod a Uherskm Ostrohu, rovn tak cukrovar ve Starm Mst.

    Vznamnm podnikem sektoru stavebnictv se stala eleznin prmyslov stavebn vroba v Uherskm Ostrohu, sdlc zde od roku 1963, a tak podnik Stavebn stroje v Babicch.

    Rovn devask vroba se rozvinula. Nbytksk prmysl soustedila provozovna UP Buovice v Uherskm Brod a Ton v Uherskm Hraditi. Zpracovnm deva se i nadle zabval zvod DYAS v Uherskm Ostrohu.


Souasn ekonomick situace

Podnikajc fyzick osoby
Odvtv Poet
Zemdlstv 1929
Prmysl 3083
Stavebnictv 1934
Obchod 4918
Doprava 354
Sluby 1324
Ostatn 954
CELKEM 14496

    Po r. 1989 prochz podnikatelsk sfra dynamickm vvojem, souvisejcm se zsadnmi celospoleenskmi zmnami. Rozvoj soukromho podnikn, transformace ekonomiky, privatizace podnik a nakonec i rozdlen SFR jsou faktory, kter se v tto oblasti vrazn promtly.

    Na okrese je dnes registrovno tm 17 000 podnikatelskch subjekt (k 1. 7.1996), kter maj sdlo v okrese - viz. tabulky. Dominujc jsou v tomto potu mal a stedn firmy. iroce se rozrostlo ivnostensk podnikn, jak v rozvinut sti slueb, tak ve vrob - vynikaj kvalitou a variabilitou produkce v irokm spektru obor. Pzniv se zde projevila tradice vysoce kvalifikovan vroby i smysl pro podnikn velk sti obyvatelstva. Vsledkem je i nzk mra nezamstnanosti a trval pevis poptvky po kvalifikovan pracovn sle, vetn zahranin (jak je uvedeno dle).


Zamstnanost

    Koncentrace pracovnch pleitost je soustedna v pti sdelnch celcch, kde jsou soustedny rovn nejvt podnikatelsk aktivity - Uhersk Hradit, Uhersk Brod, Uhersk Ostroh, Hluk a Bojkovice. V odvtv prmyslu pracuje kolem 46% ekonomicky aktivnch obyvatel, v zemdlstv kolem 15%. Z celkovho potu obyvatel je 52% ekonomicky aktivnch. Prmrn nezamstnanost v okrese pulzuje okolo 1,5% (k 1.7.1996 inila mra nezamstnanosti 1,26 %) a je jedna z nejnich v R. Rozvoj drobnho podnikn a zjm. sektor slueb absorboval vtinu prceschopnho obyvatelstva postiench restrukturalizac a transformac zahjench v r. 1990. Nzk nezamstnanost (z 57% se tk en, z 26 % oban se ZPS), komplikuje rozvoj ady firem v rznch oborech a vytv tlak na dovoz pracovnch sil ze zahrani. Na 878 evidovanch uchaze o zamstnn (k 1.7.1996) bylo k dispozici 1564 volnch prac. sil, ovem z 93 % v dlnickch profesch. Perspektivnm problmem se tak v blzk budoucnosti stv uplatnn absolvent administrativnch (ekonomickch) obor.

    Nachz zde pleitost k zamstnn ada cizinc. K 1.7.1996 bylo vydno pes 1000 pracovnch povolen, z nich nejvce pro obany Slovensk rep. (526), Ukrajiny (303), Bloruska (182), Mongolska (40), Rumunska (9), Polska (9), Ruska (4),... Zven nrst je zaznamenvn u Ukrajinc a Blorus, kte pracuj pevn u sezonnch zamstnavatel (stavebnictv, potravinsk vr. apod.). Vysok poet zamstnanch oban SR souvis zjm. s jejich vyslnm slovenskmi zamstnavateli k vkonu prce do R.


Prmysl

Oborov zamen firem a organizac Poet
Zemdlstv, myslivost, lesn hospodstv 2087
Rybolov 6
Prmysl celkem 3391
- dobvn nerostnch surovin 4
- zpracovatelsk prmysl 3387
z toho: - vroba potravin a npoj 236
- textiln prmysl 80
- odvn prmysl, zprac. koein 401
- vroba usn, vr. bra. zbo 70
- vroba pry. a plast. hmot 40
- vroba ostat. miner. vrobk 172
- vroba kov. konstrukc, apod. 1100
- vroba stroj a zazen 171
- vroba el. stroj a zazen 117
- vroba nbytku, ostatn prmysl 178
- vroba a rozvod elektiny, plynu, vody 10
Stavebnictv 2060
Obchod, oprava motorovch vozidel 5276
Pohostinstv a ubytovn 461
Doprava, skladovn, spoje 414
Pnnictv a pojiovnictv 119
Nemovitosti, sluby, vda 1482
Veejn sprva 84
kolstv 128
Zdravotnictv, veterinrn a sociln sluby 319
Ostatn veejn a sociln sluby 1001
CELKEM 16828

    Nejvznamnj v okrese je prmyslov sektor v tradinch strojrenskch oborech - zbrojn a leteck technice, pesnm strojrenstv, vrob pstroj, elektrotechnice, kovovrob aj. (dominuje esk zbrojovka Uh. Brod a.s., Slovck strojrny Uh. Brod a.s., Let Kunovice a.s., Mesit holding Uh. Hradit a.s., RAMET s.r.o. Kunovice, aj. ). irok odborn zzem a transforman proces byly faktory, je pisply ke vzniku ady stednch a malch firem, je ve ve uvedench oborech vynikaj kvalitn, mnohdy originln produkc, ppadn specilnmi slubami. Firmy uvedenho zamen tvo nejen rozhodujc dl podnikatelskho zzem (viz. tabulka), ale jsou to i rozhodujc zamstnavatelsk organizace markantn ovlivujc sociln-ekonomick rozvoj okresu. Podl firem zabvajcch se kovovrobou, vrobou stroj a zazen, el. stroj pstroj (podle statistickch daj) stav n okres do poped v rmci cel R.

    Tradin a prosperujc jsou zde zpracovatelsk firmy v oboru potravinsk vroby - viz. zemdlsko-potravinsk sektor.

    Je zde ada vznamnch vrobc stavebnch materil (PSV Uhersk Ostroh a.s., MINAS Uh. Hradit a.s.) a stavebnch firem (nap. SAS St. Msto a.s., Dopravn stavby Uh. Hradit a.s., Ingstav Uh. Hradit a.s., aj.)

    Tradici zde maj zpracovatelsk obory - vroba textilu, odv a obuvi apod., by vtina nejvtch provozoven jsou pouze zvody jinde sdlcch spolenost (Slezan Frdek Mstek, OP Prostjov, Baa Zln, Stival Zln, ...). Drustvo umleck vroby - SLOVA proslulo specializac v it kroj a svatebnch at.

    spnch je vtina firem zabvajcch se devovrobou, interirovou a nbytkskou vrobou, vrobou hraek aj. vrobky ze deva (nap. DYAS a.s Uh. Ostroh, TON Bystice p. H. a.s., zvod Uh. Hradit, Lidov tvorba Uh. Brod, ale i Frybo - stolastv St. Msto, aj.). Firma DYAS a.s. je jako jedna z mla dritelem cert. zen kvality dle norem ISO 9000.

    V chemickm prmyslu dominuje vrobce barev a lak COLORLAK a.s. St. Msto, jen jako 2. v okrese zskal certifikt zen kvality vroby dle norem ady ISO 9000,...

    Vhodn geografick poloha a dobr komunikan podmnky byly vdy a jsou i nyn zajmav pro obchodn firmy, je velkoobchodn (pp. i maloobchodn) innost pokrvaj podstatn ir region.

    Dlouholetou tradici zde m emesln vroba, je se projevuje tm ve vech oborech. Nap. hrnsk vroba s typickm dekorem (nap. Tupesk keramika) nebo sklsk pat k nejzajmavjm v regionu.


Zemdlsko - potravinsk komplex

Pehled firem dle prv. formy Poet
Akciov spol. 73
Spol. s r. o. 1115
Drustva 52
Sttn podniky 14
Veejn obch. spol. 42
Fyzick os. 12608
Soukrom zemdlci 1888
Ostatn 1066
Celkem 16828

    Zemdlsk vroba i potravinsk prmysl maj na okrese Uhersk Hradit dleit postaven a bohat tradice. Jsou zde pomrn pzniv klimatick a pdn podmnky. A do roku 1949 bylo zemdlstv na tomto okrese rozhodujcm vrobnm odvtvm, na kterm byla zvisl pevn st prceschopnho obyvatelstva.

    Z hlediska ekonomickch ukazatel se zemdlstv v okresu Uh. Hradit ad do skupiny prvnch 20 okres v R.

    Do roku 1990 provozovalo na okrese innost 16 zemdlskch drustev o prmrn velikosti cca. 2.650 ha zemdlsk pdy (z.p.), Sttn statek Moravsko-slovensk pomez o velikosti cca 15.000 ha a 3 spolen zemdlsk podniky.

    V procesu privatizace a transformace se struktura zemdlskch podnikatelskch subjekt podstatn zmnila. Ze 16 pvodnch JZD rozvj na zklad transformace svoji podnikatelskou innost 33 subjekt, kter hospoda na celkov vme 44 990ha zem. pdy. (12 zemdlskch drustev s vmrou 13 936 ha z.p., 6 zemdlskch obchodnch drustev s vmrou 12 808 ha, 2 vrobn obchodn drustva s vmrou 3413 ha z.p., 1 drustvo slueb s vmrou 406 ha z.p., 4 zemdlsk akciov spolenosti s vmrou 5146 ha z.p., 7 spolenost s ruenm omezenm s vmrou 4516 ha z.p..
Pehled podnikatelskch subjekt v zemdlstv
prvn forma poet vmra (ha) % podl z vm.
zemdl. drustvo 12 13 936 24,01
zemdl. obchod. drustvo 6 12808 22,06
vrobn obchod. drustvo 2 3413 5,88
drustvo slueb 1 406 0,7
drustvo vlastnk 1 1765 3,04
zemdl. akciov spol. 4 5146 8,87
spol. s ru. omezenm 7 4516 7,78
koln statek SZaR 1 328 0,57
samost. hosp. rolnci 1888 8489 14,63
ost. dritel pdy, zahrdki,.. - 7232 12,46
C e l k e m 1922 58039 100

    Pi transformaci drustev a privatizaci sttnch statk zaala rozvjet innost cel ada samostatn hospodacch rolnk. Dnes je jich na okrese registrovno cca. 1 888 a obhospodauj celkem 8 489 ha zem. pdy.

    Rostlinn vroba je na okrese Uhersk Hradit charakterizovna produkc vysoce kvalitnch obilovin, vhodnch pro potravinsk ely. Podnikatelsk subjekty jsou tak pipraveny reagovat na ppadn zven poadavky jednotlivch trnch komodit jako jsou jedl i krmn luskoviny, epka, slunenice, nkter druhy zeleniny a liv aromatick rostliny. Z pstovn tchto plodin jsou na okrese velmi dobr zkuenosti. Z olejnin se zvyuj plochy nejen epky ozim, ale i slunenice a mku.

    V Bnov a v Dolnm Nm jsou i nadle nejvt koncentrace ploch esneku z cel R. Z aromatickch plodin je na okrese na vtch plochch pstovn kmn, jeho produkce pln pokrv spotebu na okrese. Na okrese Uhersk Hradit jsou tak jedny z nejvtch ploch livch rostlin. Zejmna jde o ostropestec marinsk (Silybum marianum). Poteby zpracovatelskho prmyslu jsou tak pln pokrvny v nkterch druzch zeleniny, zejmna koenov, pentu, zelenho hrku, fazole na lusky, pozdnho zel apod. Vynikajcch vsledk v pstovn zeleniny dosahuje ZD Ostrosko Ostrosk Lhota.
Druh pozemku vmra (v ha) %
orn pda 42514 42,87
vinice 956 0,96
zahrady 2585 2,61
ovocn sady 1022 1,03
louky 6768 6,82
pastviny 4194 4,23
zemdlsk pda celkem 58039 58,52
lesn pda 30058 30,31
vodn plochy 1531 1,54
zastavn plochy 2035 2,05
ostatn plochy 7509 7,58
celkov vmra okresu 99172 100

    ada zemdlskch subjekt je specializovna na vrobu osiva zkladnch obilovin i kukuice.

    Mimodnm spchem byl v uplynulm roce dosaen vnos u cukrovky technick (44,69 t/ha), co ad n okres na prvn msto v cel R.

    Je zde ada intenzivnch ovocnch sad - jablka, meruky, broskve, rybz, ... Nejvznamnjm pstitelem je ASB FRUCT a.s. Buchlovice a ZOD Nedakonice.

    Vznamn je pstovn vinn rvy. Ji 72 let psob v Poleovicch lechtitelsk stanice vinask. Na zklad vsledk tto stanice a osvtov prce pracovnk tto stanice mezi vinai se v poslednch desetiletch podailo na okrese nkolikansobn zvit rody hrozn, zajistit odrdovou istotu ve vinicch a vrazn zlepit kvalitu vna. Odrdov i znmkov vna z oblast Poleovic, Boric u Buchlovic, Osvtiman, Velehradu, Maatic, Hluku, Vlnova a Uh. Ostrohu produkovna jak specializovanmi podniky, tak i jednotlivmi vinai si zskala svmi specifickmi vlastnostmi oblibu jak u vinaskch odbornk, tak i u spotebitel. Jako perspektivn se jev tak zvyovn produkce stolnch hrozn. Na zpracovn hrozn maj zem. podniky Borice u Buchlovic a Zlechov vybudovny dostaten kapacity.
Osevn plochy plodin vmra (v ha)
penice ozim 16327
ito 120
jemen ozim 1591
jemen jarn 2523
oves 305
kukuice na zrno 1863
hrch set 903
fazol jedl 46
brambory pozdn konzum. 299
cukrovka technick 919
epka 2558
slunenice na semeno 1149
soja 46
mk 538

    Vroba rozhodujcch produkt ivoin vroby - jatenho skotu, mlka, vep. masa, drbeho masa a vajec, pevyuje poteby obyvatel okresu. Stavy hospodskch zvat se zanaj stabilizovat. Ocenit je mono kvantitativn i kvalitativn rove jatench zvat. Dlouhodob jsou v naem okrese nejvy stavy drbee. Okres produkuje nejvce vajec ze vech okres JM kraje. Rovn v dosaen uitkovosti dojnic, kter in vce ne 4500 litr mlka na dojnici/rok jsme nejlep v R.

    Chloubou chovatelsk prce jsou lechtitelsk chovy ervenostrakatho skotu v Drustvu vlastnk v Dolnm Nm a v Nedakonicch a ervenostrakatho skotu v ZOD Ostrosko Ostr. Lhota. Na vysok rovni je tak pastevn odchov masnch plemen skotu na soukrom farm v Bezov.

    Okres pat k regionm s nejvce rozvinutm potravinskm prmyslem. V provozu jsou 3 mlkrny, 5 konzervrenskch provozoven, cukrovar, 2 pivovary, 2 chladrny a mrazrny aj.

    K zsadnm strukturlnm zmnm tohoto odvtv dochz po roce 1989, zejmna pak po proveden privatizaci tchto podnik. Mlkrna Nedakonice byla pevedena na akciovou spolenost LAKSYMA a je nyn ve vhradnm vlastnictv zem. subjekt, kter do tto mlkrny dodvaj surovinu. Bval zvody Slovckch konzervren se osamostatnily a provozuj vrobu jako soukrom podniky i obchodn spolenosti, s tradinmi nzory, s upravenmi vrobnmi programy zamenmi na konzervaci ovoce, zeleniny a masa, vrobu hotovch jdel, vrobu nealkoholickch a alkoholickch npoj. Pivovary jsou do znan mry postieny rozdlenm federace, nebo cel desetilet dodvaly svou produkci ve vi cca 35 - 45% na Slovensko a obtnji dnes hledaj jin trhy.

    Dominantn podniky v tto oblasti jsou konzervrny HAM a.s. Babice, OTMA, s.r.o. Maatice, Slovck fruta a.s. Kunovice, vrobce npoj LINEA a.s. Nivnice (ovocn dusy, sirupy, likry, aj. alko a nealko npoje). Siln regionln postaven maj pivovar JANEK Uh. Brod a Pivovar Jaroov.

    V uplynulch 5 letech byl zcela zlikvidovn monopol bvalch Jihomoravskch pekren. V souasn dob na okrese psob tm 30 samostatnch pekrenskch provoz a vytvoen konkurenn prosted pozitivn ovlivuje kvalitu vrobk.

    Obdobn byl naruen monopol bvalho Jihomoravskho prmyslu masnho, kter neml na okrese ani jednu provozovnu. V souasn dob provozuje na okrese masnou vrobu vce ne 16 provozoven. Jedna z nejvtch, DRUMAS,s.r.o. Hluk, si vybudovala 4 zemdlsk drustva a to s dostatenou porkovou kapacitou a vrobn kapacitou 20 - 25q vrobk. Vznamn je i fa. INPOST, s.r.o. Uh. Hradit aj.

    V poslednch letech byla na okrese obnovena tak mlynrensk vroba a to v rekonstruovanm soukromm mln v Tupesch a v novm mln ZZN Pomorav a.s. v Uh. Brod, aj.

    S provozoven potravinskho prmyslu je tak vhodn doplnna destkami provozoven eskho svazu zahrdk a to jak motrnami, povidlrnami, tak i vce ne 20 ovocnmi plenicemi.

    Na okrese rozvj svoji innost nkolik vzkumnch a zkuebnch pracovi. Pro zemdlskou prvovrobu m mimodn vznam innost odrdov zkuebny Sttnho kontrolnho stavu zemdlskho v Uh. Ostrohu.

    Z hlediska perspektivy zemdlstv m na okrese nezastupiteln postaven Stedn zemdlsk a rodinn kola ve Starm Mst a Stedn odborn uilit zemdlsk v Uherskm Brod.


Regionln vstavnictv

    Dleitou prezentan, informan a kontraktan roli sehrv regionln vstavnictv. V ervnu t. r. probhl ji 3. rok vstavy SLOVCKO 96, zamen na stavebnictv, interirovou tvorbu, vybaven domcnost, hobby, zahradn a zemdl. mechanizaci, aj. Prostory Zimnho stadionu a Sportovn haly zaplnilo vce ne 100 vystavovatel z cel R. Byla obnovena pedvlen tradice vstavy, je v r. 1937 hbala celou oblast a lze pedpokldat dstojn prbh i v jubilejnm r. 1997.

    Rovn vstava zamen na sektor zemdlstv - Zahrada Moravy, organizovan tentokrt v msci z (dve v ervnu) Stedn zemdlskou a rodinnou kolou ve St. Mst zskala vznamn regionln postaven a tradici.

    Krom ve jmenovanch vstav ( 8.-10.6.1997 SLOVCKO 97, z 97 ZAHRADA MORAVY) organizuje OHK za podpory fondu PHARE vstavu speciln zamenou na oblast Brodska, Blch Karpat a esko Slovenskho pohrani BRODSKO 97. Plnovan zamen na mal a stedn firmy, emesla - ivnostnky, turistiku, agroturistiku a prodn a turistick zajmavosti tto oblasti me touto formou poskytnout souhrnn pehled a pednosti tohoto kraje, jeho kulturn hodnoty, monosti podnikatelsk sfry v rznch oborech, ale i poteby.


Turistika a sluby

    Pzniv prodn pomry, obshl (a v ad ppad z celonrodnho hlediska vznamn) historie, ada dochovanch a poutavch historickch a kulturnch pamtek, bohat kulturn ivot, udrovan, pestr a zajmav folklr, pjemn a rozmanit prosted, rozvinut infrastruktura, ale i pvtivost a innorodost zdejch obyvatel - to jsou faktory je vznamn pispvaj ke stle vzrstajc nvtvnosti naeho okresu, rozvoji turistiky, rozvoji sektoru slueb a jeho rostoucmu ekonomickmu vznamu.

    Dle srovnatelnch statistickch daj navtvilo v uplynulm roce n okres a ubytovalo se zde cca. 58 300 nvtvnk, z toho 10 800 ze zahrani. Prmrn dlka pobytu inila 4,1 dne ( z toho u cizinc 4,5 dne - co ns v tomto ukazateli ad na 1. msto v bv. Jihomoravskm kraji)

Struktura zahraninch host v okrese podle zem (r. 1995) - vbr:

    Co turisticky zajmavho okres nabz? Krom nvtvy dve uvedench historickch objekt, kulturnch akc a sportovnch zazen to jsou monosti aktivn rekreace v mikroregionech okresu.

    Pitaliv a hojn vyuvan jsou rekrean kapacity prodnch koupali jezer v Ostrosk Nov Vsi nebo oblast Buchlovic. Lkav rekrean oblast je poho Chib a Blch Karpat (pro letn i zimn rekreaci). Zjm. Chrnn krajinn oblast Blch Karpat (cca. 26 000 ha) s ojedinlmi prodnmi pomry, pomrn dkm osdlenm, svbytnou a bohatnou mstn kulturou zatm ek na sv objeven a rozshlej rozvoj turistickho ruchu. Mimodn vhodn pomry zde jsou pro uplatnn agroturistiky.

    Turistick zzem a sektor slueb se v okrese celkov dynamicky rozvj - zjm stravovac a ubytovac kapacity (i kdy z loklnho hlediska dost nerovnomrn). Jen v r. 1996 byly postaveno, resp. zprovoznno 5 novch hotel a penzion (v Kunovicch, Ostrosk Nov Vsi, St. Mst, Velehrad); probhla (nebo probh) rekonstrukce dalch (nap. v Uh. Hraditi). Monosti klasickho hotelovho ubytovn dosud chyb v Uherskm Brod! V rekreanch oblastech okresu je k dispozici ada kemp, sezonnch ubytovacch zazen (chaty, ubytovny, apod.) s pslunm zzemm - jejich rove je vak znan rozdln.

    Prv v rozvoji turistikho zzem je zde ada zajmavch projekt, je dosud ekaj na vyuit (a z dvodu investini nronosti, majetkoprvnch vztah, loklnch zjm, aj.). Perspektivn je vybudovn rozshl rekrean oblasti na umlch jezerech v katastru Uherskho Ostrohu, byla zahjena 1. etapa zprovoznn Baova kanlu (prozatm z Vesel n. Moravou do Uh. Ostrohu). Pomrn relnm a zajmavm zmrem se jev zzen systmu cyklostezek s nvaznost na oblastn trasy stedn, vchodn a jin Moravy.


Infrastruktura a doprava

    Zkladn dopravn systm tvo silnin a eleznin s. Pte silnin st jsou silnice I. tdy. Jde o silnici . I/50, kter prochz okresem ve smru zpad - vchod v dlce 65 km a je zaazena do mezinrodn silnin st, dle silnice . I/55 kter prochz ve smru jih - sever v dlce 17 km. Jihovchodn st okresu prochz silnice . I/54 v dlce 19 km. Celkov dlka silnin st v okrese je 510 km, z toho 101 km I. tdy, 146 km II. tdy a 263 km II. tdy.

    Nejvy intenzity dopravy, a 20 tisc vozidel za den, jsou dosahovny na soubhu silnic I/50 a I/55 v seku Kunovice - Uhersk Hradit - Star Msto. Intenzita dopravy dosahuje na silnici I/50 hodnot a 11 tis. vozidel za den a na silnici I/55 hodnot a 14 tisc vozidel za den. Na ostatnch mn frekventovanch secch silnic I. tdy se intenzita pohybuje maximln do 6 tisc vozidel za den. Na silnicch II tdy jsou dosahovny intenzity do 4 tisc vozidel za den.

    Dosahovan intenzita dopravy je dvodem k pprav vstavby silnin st v nejzatenjch secch, kter by pevedla pedevm tranzitn a nkladn dopravu mimo zastavn zem mst a obc, m by dolo ke zlepen ivotnch podmnek obyvatel a zlepen bezpenosti a plynulosti silninho provozu. Jedn se pedevm o ppravu peloky silnice I/50 v seku Zlechov - Star Msto - Uhersk Hradit - Kunovice - Podol - Uhersk Brod v dlce cca 24 km.


Okres m ti silnin hranin pechody se Slovenskou republikou a to:

    1. Star Hrozenkov na silnici I/50 - pechod bez omezen, intenzita dopravy na pechod dosahuje a 3,5 tis. vozidel za den, kamionov doprava z toho in a 400 vozidel za den.

    2. Strn na silinici I/54 - pechod pro osobn dopravu a obany bez omezen, pro nkladn vozidla omezen do 3,5 t uiten hmotnosti a pouze vozidly evidovanmi v R a SR.

    3. Bezov na silnici III/06124 - pechod pro osobn dopravu a obany bez omezen, pro nkladn vozidla omezen do 3,5 t uiten hmotnosti a pouze vozidly evidovanmi v R a SR.

    Provoz je na vech pechodech nepetrit.

    Sprvu a drbu cel silnin st a jejch soust zajiuje Sprva a drba silnic Uhersk Hradit.

    Osou elezninho systmu okresu je eleznin tah jih - sever, vedouc z Beclavi do Bohumna. Tato tra je elektrifikovna s omezenm provozem. Nem pm napojen na okresn msto - je s nm spojena 7 km dlouhm sekem trati vedoucm ze Starho Msta, pes Uhersk Hradit do Kunovic a zajiujcm propojen s trat zpad - vchod, vedouc z Brna na Slovensko (Treniansk Tepl).

    V souasnm obdob se pipravuje modernizace koridoru trati Beclav - Ostrava na rychlost do 160km/hod.

    Peprava obyvatel pravidelnou veejnou dopravou, je zajiovna v pevn me autobusy, eleznin peprava m omezen rozsah.

    K dispozici je tak podnikov letit LETu a.s. Kunovice s monost i pro komern vyuit v pracovn dny, v. celnho odbaven. Pro ely pravideln dopravy nen vyuvno.

    V okrese je v souasn dob 25 erpac stanic PHM (a 1 je v souasn dob ve vstavb - Uh. Hradit), 3 plnrny plynu (propanbutan) a 1 plnrna na zemn plyn.

    V okrese je k dispozici s autorizovanch stanic technick kontroly a men emis MV:

Stanice technick kontroly pro osobn vozidla:

  • AUTOTEST-TOUR s. r. o., Bezolupy
  • Araver Uhersk Hradit s. r. o., Vlnov 556

Stanice technick kontroly pro nkladn vozidla:
  • ZEVOS PLUS a. s., Uhersk Hradit, provoz Star Msto

Stanice men emis pro osobn auta:
  • AUTOTEST-TOUR s. r. o., Bezolupy
  • Araver a. s.,odtpn zvod Vlnov
  • SAS Uh. Hradt a. s., provozovna Star Msto
  • SPT TELECOM a. s.,Za pic 1798, St. Msto
  • EGP Invest s. r. o. Uh. Brod, autoservis
  • Blok s. r. o. Bojkovice
  • ADOP s. r. o., Rostislavova ul., Uh. Hradit
  • J. Hlka s. r. o., provoz Uh. Hradit, Malinovskho

Stanice men emis pro nkladn vozidla:
  • ZEVOS PLUS, a. s. Uh. Hradit, zvod St. Msto
  • SAD Uh. Hradit a. s.

linkalinka 
HiTech
www.hradiste.cz
Ve spolupráci s firmou HiTech Media
a Okresní hospodářskou komorou

Zpracoval Stanislav Lopata
info@hradiste.cz
Od 8.4.2004:
TOPlist

linka
  Doporučte náš web svým přátelům
  Podmínky reklamy na serveru


  hudba.hradiste.cz
hudba.hradiste.cz

server pro amatérské hudebníky a zpěváky s databází textů písní, midi souborů a not, fotografie interperů, atd.

  
  SMS BRÁNY:
       O2 -  VODAFONE -  T-MOBILE

  MyMiniCity

  Polední menu v UH:  MENÍČKA

Nové rubriky na serveru:
bod Teploty v UH 16.1.2003 - Měření aktuálních teplot v centru Uh.Hradiště, ukládání do databáze, zpracování grafů, ...
bod Virtuální procházka městem 21.6.2002 - Zatím je zpracováno 301 záběrů z centra města Uh.Hradiště a další stovky na zpracování ještě čekají ...
bod SMS centrum sms.hradiste.cz
16.4.2001 - Tato služba umožnuje odesílání SMS a vedení osobního adresáře často používaných čísel ...
bod Vtipy na mail
4.3.2001 - Tato služba umožnuje zaregistrování e-mailu, na který bude každý den v určenou hodinu zasílán náhodně vybraný vtip, fór, anekdota nebo kameňák...
bod Svátky na mobil
23.2.2001 - Zapomínáte, kdy slaví Vaši přátelé své jmeniny ? Tato služba umožnuje zaregistrování mobilního čísla nebo e-mailu, na které bude každý den v určenou hodinu zasíláno upozornění na svátek pro dnešní a příští den.
bod Klima v UH
8.12.2000 - KLIMA v UH - grafy teplot a srážek v Uherském Hradišti za poslední měsíce. Údaje zpracovává a grafy vytváří Ing. Lang
bod Hry
1.11.2000 - HRY - výběr zajímavých her - programováno v javě a javascriptu
bod Fotogalerie
19.8.2000 - FOTOGALERIE - Historické památky královského města Uherského hradiště s popisem - česky, anglicky, německy.
bod Námořní bitva
6.8.2000 - Námořní bitva - on-line verze hry známé každému již od mládí, kdy se hrávalo na čtverečkovaném papíře a často i pod lavicí...
bod Cyklotrasy
23.7.2000 - Turistika na kole - 25 cyklotras po území Moravy s popisem trasy a grafem výškového převýšení.
bod Baťův kanál
9.7.2000 - Baťův kanál na řece Moravě je historická vodní cesta nyní s deseti funkčními plavebními komorami a v současné době splavná od Otrokovic až ke Strážnici.
bod Lidové kroje na Slovácku
8.7.2000 - Lidové kroje na Slovácku
bod Chráněná území
6.7.2000 -Chráněná území v okrese Uh.Hradiště
bod Statistika
5.7.2000 - Statistika navštěvnosti serveru za posledních 12 měsíců